Dnešní města trápí nepravidelnost přísunu dešťové vody. S výpadkem pravidelných srážek se pojí vlny veder a dlouhodobá sucha. Až 70 % stromů ve městě Berlín nemá dostatek vody a dlouhodobě trpí; v pražských vnitroblocích důsledkem nedostatečné péče a zhoršených podmínek za posledních dvacet let ubyla čtvrtina stromů. Město Berlín se se situací rozhodlo bojovat a zřídilo Regenwasseragentur, zvláštní kancelář pro dešťovou vodu. Na příkladu čtvrti Rummelsburg nám principy fungování berlínské kanceláře představila její ředitelka Darla Nickel. Text byl zpracován ve spolupráci s účastnicí exkurze Alžbětou Stránskou.

Přívalové deště zahlcují Berlín

Na jedné straně ubývá pravidelných dešťů, na druhé přibývá přívalových srážek. Berlín má navíc 150 let starý kanalizační systém s kombinovaným odtokem. To znamená, že dešťová voda je kanalizací svedena do stejné čističky vod jako voda odpadní – splašky. Tato skutečnost přináší hned dva problémy: jednak to znamená plýtvání kvalitní dešťovou vodou, která je paradoxně ideální zálivkou pro městskou zeleň. Druhý – a přímým dopadem vážnější –problém představuje zbytečné zahlcování čističky vod, která by dešťovou vodu vůbec čistit nemusela. Berlín je stejně jako jiná města stále častěji vystaven přívalovým dešťům, které přibližně 40–60krát ročně způsobí náhlý nárůst objemu vody, kterou čistička nezvládne v krátkém čase zpracovat. Dochází tak k „přepadu“ vod (odpadních, naředěných dešťovými), které bez předčištění odtečou rovnou do řeky. Mimochodem, s daným problémem se potýká i Praha, stejně jako další města.

Zasakovat a odpařovat na místě

Po nástupu strany Zelených do vedení Berlína v roce 2018 bylo proto v reakci na danou situaci schváleno nařízení města, podle kterého musí být se 100 % srážkové vody naloženo přímo v místě jejího dopadu. S dešťovou vodou se má tedy zacházet podle principu “water-sensitive city” nebo také „sponge city“, což znamená schopnost města zasáknout nebo odpařit všechny běžné srážky, které dopadnou na povrch jejího území. Pro usnadnění implementace takového přístupu vznikla v témže roce městská kancelář pro dešťovou vodu, tzv. Regenwasseragentur. V organizaci s rozpočtem asi 900 000 EUR v současnosti pracuje 9 lidí a jsou zde zastoupeny různé specializace – vodohospodáři, územní plánovači či pracovníci komunikace. Ředitelka Darla Nickel se dříve věnovala mimo jiné systémům klimatické adaptace jako výzkumnice a akademička.

Srovnatelně fungující organizací v evropském kontextu je např. nizozemský „Rainproof Amsterdam“ (lídrem od 2010) nebo „Make room for water“ ve švédském městě Malmö.

Co dělá Regenwasseragentur:

asistují při procesu plánování, projektování nové výstavby/ veřejného prostoru
poradenství při úpravě stávající výstavby/ veřejného prostoru
jsou koordinátorem mezi městskou vodohospodářskou organizací (Berliner Wasserbetriebe), městskou částí (distriktem), projektantem, investorem a případnými dalšími aktéry (u existujících realizací jsou to i majitelé, resp. nájemníci daných budov)
konzultace pro soukromý sektor
vzdělávací činnost, komunikace s veřejností, osvěta a rozšiřování obecného povědomí o tématu nakládání s dešťovou vodou
jsou spojkou mezi výzkumem a politikou, tedy mezi výzkumnými pracovišti a politickou reprezentací, která je tím, kdo opatření implementuje.

Mediace jako hlavní přístup

Agentura se stala po založení v roce 2018 novým hráčem v oblasti plánování a přípravy stavebních projektů a vstoupila tak do pole stávajících orgánů, které hlídají dodržování a naplňování pravidel a nařízení. Bylo potřeba, aby si pracovníci nové agentury po jejím vzniku počínali ve vztahu k existujícím úřadům citlivě a strategicky. Není cílem nahrazovat existující procesy, ale spíše hledat slabá místa a pomáhat tam, kde je to potřeba. Jak popisuje ředitelka Darla Nickel, pokud v rámci úřadu narazí na nefunkční či překonané přístupy, vždy se na začátku snaží zjistit u zodpovědných pracovišť, z jakého důvodu stávající praxe probíhá právě daným způsobem. Ve většině případů se tímto způsobem ukáže, že uplatňovaný postup má konkrétní – často pochopitelné – důvody. V takové situaci se dá už mnohem jednodušeji vyjednávat o možných změnách, je potřeba věcně, racionálně argumentovat a v každém případě se vyhnout kritice.

Kromě toho se zástupci agentury často nachází situaci, kdy je potřeba domluvit se na vhodném řešení mezi několika různými aktéry veřejné správy i soukromého sektoru. V případě, kdy se projekt týká již hotové výstavby, jsou k diskusi přizváni i místní rezidenti. Velmi často – jak to známe i z českého prostředí – se stává, že v debatě je zastoupeno několik protichůdných zájmů či názorů. I tady si musí Regenwasser agentur počínat jako jakýsi mediátor vzájemných vztahů, mnohdy i nevyřčených potřeb nebo dokonce skrytých křivd jednotlivých stakeholderů. Podle ředitelky je překvapivě právě tato „mediační“ činnost tou nejdůležitější a nejnáročnější součástí jejich agendy.

Příklad Rummeslburg

Jak se dají uplatnit principy hospodaření s dešťovou vodou v praxi můžeme vidět na příkladu čtvrti Rummeslburg, oblast bytových domů postavená asi před dvaceti lety. Téměř 90 % povrchů je zpevněných – tvoří je střechy domů, garáží a komunikace, a pro zasakování zbývá jen minimum místa. A právě tato čtvrť posloužila jako zkušební příklad, zda lze s vodou úspěšně pracovat přímo v území, namísto předchozího svedení do kanalizace. Ačkoli zástavba přiléhá k jezeru Rummeslburgsee, žádná voda ze čtvrti do jezera neústí. Jezero je totiž „zapečetěno“ kvůli kontaminované zátěži z bývalých fabrik a od místních vodních cest je zcela izolované. Na první pohled krásné jezero lemují výmluvné cedulky: zákaz koupání, kontaminovaná voda.

V Rummelsburgu také řešili otázku, je-li možné stromy vysadit do dešťového záhonu, suchého poldru či vsakovacího jezírka. Do nedávna to pravidla totiž neumožňovala, přitom je to pro stromy trpící suchem velmi výhodné. Podívejte se, jak rozdílně vypadají stromy vysazené ve stejnou dobu na různá místa. První z nich je vysazen klasicky v rámci komunikace, na druhé straně jsou stromy umístěny přímo do zasakovacích průlehů. Kromě toho v Berlíně funguje také účinná podpora financování zelených střech. Více se dozvíte v brožuře o Rummeslburgu ke stažení níže.