Urban Heat Islands – strategie pro Vídeň je poučná i pro Prahu
Nevyhlašujeme klimatickou nouzi, ale klimatickou potřebu jednat
Průměrný rozdíl v hustě zastavěných částech města Vídně a mimo ně činí 3˚C ve dne a 5˚C v noci. Od úmluvy o změně klimatu, podepsané 2016, odstoupily USA a řada států má pochyby. Za 100 let se přitom ve Vídni čeká zdvojnásobení počtu letní dní a počasí podobné Dakaru. To s sebou přináší vážné problémy v podobě veder, záplav, zhoršení zdraví obyvatel, alergií a třeba zdvojnásobení spotřeby energie na ochlazování.
Úkolem je optimalizovat klima ve městě, aby nedocházelo k extrémním situacím, které jsou zdraví nebezpečné. Podceňuje se chladící účinek vody a zeleně, která odpařuje a stíní. Ve městě nehraje roli aktuální teplota vzduchu, ale například i vítr nebo odrážení tepla. Budovy, na které dopadá přímé sluneční světlo, vyzařují v závislosti na povrchové situaci a barvě teplo v rozmezí 20 až 55 ˚C, teplo vyzařují třeba i klimatizační přístroje na vnějších fasádách. Počítá se tedy s pocitovou teplotou.
Zelená infrastruktura není otázkou prestiže a luxusu, financování může být levné, pokud se dopředu spočítá efektivita opatření a jejich pořizovací i udržovací náklady. Vídeňská Urban Heat Island strategie navrhuje celkově 37 konkrétních zelených (zeleň), modrých (voda) a šedých opatření (budovy, textury, schopnost reflexe, záření, orientace budov atp.). U každého se hodnotí funkce, biodiverzita i hospodárnost. Příkladem opatření jsou zelené střechy, stromové aleje, zelené fasády; pomocí nové infrastruktury stavěné nové čtvrti, kde se např. žádná srážková voda neodvádí do kanalizace (Aspern Seestadt). Projevuje se změna paradigmatu. Strategii je ovšem potřeba provázat s dalšími procesy na úrovni města, rozvojovými a územními plány, veřejnými soutěžemi, realizacemi, směrnicí na regulaci zastínění ploch, kde se chodí; dotacemi, intenzivní spoluprací s úřady, zapojenými institucemi i s politiky, která se promítne do konkrétních závazků.
Relativně dobře se daří Vídni rozvíjet oblast zelených fasád i vnitrobloků. U starých budov podporuje město zazelenění fasád dotací až 20 tisíc Eur, což může pokrýt celé náklady. V přípravě je nový Průvodce pro zelené fasády, informace pro občany a doporučení na plazivky v nádobách, které mají minimální náklady na údržbu a nevyžadují téměř žádnou péči. Náklady na údržbu nejsou vyšší než na mytí budovy. Průzkumy ukazují, že zelená fasáda má pozitivní vliv i na vnitřní klima. Rezidenti a zaměstnanci v těchto domech nemají problém s hmyzem a jsou spokojení.
Více o zelených fasádách např. program www.50gh.at.
