Otázka 1: Jak využít srážkovou vodu přímo dopadající do vnitrobloku?

Vsakování

Žádoucí je výměna zpevněných nepropustných povrchů za povrchy propustné nebo částečně propustné, např.:

• rostlý terén

• zatravňovací rošty

• mlat

• štěrk

• dlažba s distanční spárou

• kamenná nebo betonová dlažba s volnou spárou

• propustný beton, asfalt

Výběr vhodného povrchu by měl být v souladu s plánovanou funkcí plochy, s náklady na realizaci a s náročností údržby. Zároveň je potřeba zohlednit geologické a hydrogeologické podmínky (infiltrační schopnost půdy a hladinu podzemní vody). Při výměně nepropustných povrchů za propustné je třeba často vyměnit nosnou vrstvu, a to v případě, není-li tento materiál dostatečně propustný.

Přínos: propustné a částečně propustné povrchy zpomalují odtok, podporují vsakování a odpar, a tím snižují teplotu.

Možné riziko: zvláště u malých dvorků zasakovaná voda může způsobit vyšší vlhkost základů a sklepních prostor. Podél budov je vhodné zachovat méně propustný povrch se spádem směrem od objektu a pod povrch umístit drenáž. Pro odvod vody ze zpevněných ploch se přednostně využívají plochy s vegetací. Podíl zeleně na pozemku by měl být co nejvyšší, aby mohla být pokud možno veškerá dešťová voda i za silného deště zadržena a zasáknuta.

Otázka 2: Jak využít srážkovou vodu svedenou ze střechy?

Akumulace do sudu ČI ibc kontejneru

Umístění akumulační nádrže je možné prakticky všude, záleží na její podobě. Je ale vždy nutné vyřešit přepad a odvod srážkové vody při naplnění kapacity nádrže.

V uzavřených vnitroblocích může být velkým problémem doprava akumulačních nádrží. Nejjednodušším zařízením pro zadržování dešťové vody je sud umístěný pod okapem. Podobně fungují některé novější výrobky určené zákazníkům, kteří nejsou spokojeni s designem obyčejných sudů, např. Amfory, které se napojují na dešťové svody budov zaústěné do kanalizační sítě. Přepad je řešen speciálním okapovým svodem. Větší objem dešťové vody (1 m3) dokáží zachytit často používané IBC kontejnery.

Výše zmíněná zařízení nejsou finančně nákladná, instalovat je dokáže laik a lze je použít i ve velmi malých dvorech. Zabírají ale prostor a působením světla a teplotních výkyvů se v nich voda kazí.

Akumulace do podzemní nádrže

Ve většině případů jsou proveditelné, vyžadují pouze prostor pro umístění (cca 4 m3 na 100 m2 střechy). Jsou z různých materiálů - ocelové, betonové, sklolaminátové či plastové (hlavně polyethylenové). Jejich výhodou je, že jsou skryté, šetří místo, umožňují celoroční provoz a voda se v nich nekazí. Jsou ale finančně nákladnější a pro návrh a instalaci je nutná spolupráce s odborníky (hydrogeolog, vodohospodář, realizační firma).

Ve větších spojitých vnitroblocích s velkým podílem vegetačních ploch, kde je možná dohoda vlastníků jednotlivých pozemků, je výhodné umístit v centru prostoru společnou nádrž, do které se svede voda ze střech všech okolních domů. Voda je následně využívaná k zálivce rostlin.