Z díry na popelnice něco více.
Místa, která jsou na první pohled beznadějná, mohou překvapit.
Původní stav vnitrobloku
Dům v Havanské je rohovým domem a osud rohových domů bývá smutný - mají malý dvorek. Sousedé v Havanské na pražské Letné, kteří měli to štěstí a do domu se přistěhovali v jedné vlně, se přesto rozhodli s dvorkem něco udělat.
Čím menší a zdánlivě beznadějněšní místo, tím lepší může být výsledek. To je dlouhodobá zkušenost s dvory a vnitrobloky spolku Bieno a dvůr v Havanské to potvrzuje. Z původně čistě betonového místa na popelnice se stává společný “obývák” pro každého z domu.
Zbavit se popelnic
Moderní německé přísloví říká, že je snazší postavit jadernou elektrárnu než přístřešek na kola. V Havanské se tohoto pravidla nezalekli a rozhodli se trvat na tom, že nezbytných osm popelnic musí zmizet z očí.
Spolek Bieno má to štěstí, že může spolupracovat s architektem Michalem Mihalčíkem. Ten se vedle návrhování obytných souborů nebo vlastní výtvarné práce dokáže věnovat i důležitému detailu, který “zbaví” dvůr popelnic.
Precizní zámečnická práce
To, co má vydržet desítky let každodenního zacházení, musí být uděláno pořádně. Uznání tohto principu stojí často v jádru problému investovat do společného dvoru či vnitrobloku.
Precizní přístřešek na popelnice, který navíc skrývá prostor pro uskladnění odrážedel a dětských kol, není levnou záležitostí. Může však mít i zelenou střechu, která zpříjemní pohled na dvůr mnoha domácnostem.
Zelená střecha
Dnes se postupně stává pravidlem, že každá nová střecha má být zelená. Má to svůj smysl. Větší náklady na začátku se vám vrátí úsporou při chlazení objektu. Estetika porostlé střechy se nedá srovnat s pohledem na zanesenou krytinu.
Stejné pravidlo v praxi spolku Bieno platí i pro pergoly a přístřešky. V tomto případě byla zvolená jednoduchá zelená střecha bez nutnosti zálivky vhodná například pro rozchodníky. Vrstva zeminy činí asi 7 centimetrů.
Odstranění části betonu
Dvorek má betonový povrch a díky jeho charakteru se aslespoň prozatím nepočítá s jeho odstraněním či nahrazením dlažbou. Co však lze udělat téměř vždy je vymezit a vytvořit místo pro růst rostlin.
Řezání, rozbíjení a likvidace betonu je práce pro silné ruce. Díky pomoci a dobrovolné práci kolektivu Patagonia Praha se tohoto úkolu stále častěji rádi chopíme. Pěstování v zemi je vždy lepší varianta než květináče a nádoby.
Založení místa pro pěstování
Beton na dvorech bývá silný 5 až 10 centimetrů. Pod ním se většinou naštěstí nachází již hlušina, někdy promíchaná se zbytky stavebních materiálů z dob budování domu. A co je pro rostliny nejdůležitější - pod betonem bývá vlhko.
Zhruba 20 až 30 centimetrů je nezbytná hloubka, kterou je třeba vyplnit substrátem promíchaným se zeminou. To by mělo stačit, aby rostlina zakořenila a našla si svojí cestu hlouběji. Růstu popínavek po zdech pak nic již nebrání.
