Cílem exkurze bylo přiblížit trendy v rozvoji dvorů a vnitrobloků a inspirovat se úspěšnými příběhy živých vnitrobloků a jejich lídry. Prošli jsme řadou nových nebo obnovených vnitrobloků , které žijí sousedkými aktivitami. Potkali jsme se s řadou osob z různé úrovně správy měst a mluvili s nimi o účinných politických a finančních nástrojích podpory rozvoje vnitrobloků, jejich významu pro posílení identity i pro zvěšení odolnosti měst vůči dopadům klimatických změn (vln veder, sucha, příávalovým dešťům). 

Súsedia na dvore

Dušan Martinčok – Súsedia na dvore

Tento vnitroblok je otevřený. Rozumějte, mentálně otevřený. Vnitroblok je spojkou mezi tím, co je uvnitř (našich bytů nebo našich hlav) a venku. Vystupte ze svého střeženého světa a začnete se zajímat se o lidi kolem.

Dušan výtečně komentuje úspěchy oživení dvora.  „Lidé mají stále více chuť dělat něco, z čeho mají pouze dobrý pocit. Jako příklad můžu uvést živý plot, který nutně potřeboval ostříhat.“  Sousedé natřeli a obnovili i sušák na prádlo. Na vzduchu sušené prádlo voní a co je ještě lepší, nemizí. „Potvrdilo se mi, že moje spodky opravdu nikdo nepotřebuje.“ Částečně se zde parkuje, ale snahou je schovávat je za zeleň, aby méně vadila.  „Zjistil jsem, že motoristé mají přece jen před něčím respekt. A to je kytička“.

Oživování vnitrobloku se děje skrze happeningy, které umožňují navzájem se poznávat, vnímat i oceňovat odlišnosti u druhých.  Do vnitrobloku se vchází zhruba 10-ti metrovým průjezdem, roky kompletně posprejovaným.  Jednoho dne se pár sousedů rozhoupalo k tomu vymalovat jej. Nikoli bíle, ale blankytně modrým válečkem. Dušan se svým manželem do něj na jeden celý den nastěhovali, včetně sedačky a televize. Sousedé chodili průchodem zaražení, někteří si ale přisedli a sledovali televizi, přinesli pití.  Dobrý test pro hledání hranice mezi veřejným a soukromým prostorem, nemyslíte? Je to už více než rok a v průjezdu není jediný tag, z čehož plyně, že grafiťáci možná nemusí válečky.

Lidé se tu setkávají např. ke společnému promítání, schází se knižní klub. To zkuste, pokud rádi mluvíte s jinými o knihách. Lidé v knižních klubech mluví o knížkách, které ve stejném čase po domluvě čtou. Za 2 roky je to 51 společně přečtených knih.

Část parteru je vyhrazena mateřské školce. Dřív zde fungoval denní stacionář pro seniory, což je vlastně taky něco jako školka.. Sousedé se na babičky a dědy dívali pouze přes plot a nevěděli, jak se přiblížit, a také se zdálo, že chtějí hlavně klid. Dušan to jednoho dne prolomil, jako kávový nadšenec vzal z domova baristické a kávové příslušenství, sousedku Mášu, a připravili seniorům super ochutnávku čerstvě pražených fair trade bio káv. Na což navázali pravidelným setkáváním, obohacujícím jak seniory, kteří měli kontakt s vnějším světem, tak pro sousedy, kteří se těší z jejich vyprávění.   

Súsedia na dvore je sousedská komunita fungující od roku 2011 kolem jednoho ze staroměstských vnitrobloků v Bratislavě. Inspirujte se více jejich příběhem. https://www.facebook.com/susedianadvore/

Vnútroblok Slávia

Hájpark

Hájpark je originálním rezidenčním projektem nového bydlení na okraji bratislavského sídliště Petržalka. Jeho autory jsou Drahan Petrovič, Boris Hrbáň a Ivan Juhás, kteří pracují pod značkou Imagine Developments. Z bývalého areálu technických služeb vznikl domovní blok s živým obytným vnitroblokem a společným pavilonem - klubovnou. O projektu jsme mluvili s Borisem Hrbáněm.

• ulice Kutlíkova, Bratislava – Petržalka

• 3 domy, 107 bytů, 4 nebytové prostory

• autoři Drahan Petrovič, Boris Hrbáň a Ivan Juhás, Imagine Developments

• plocha vnitrobloku cca 4000 m2

Nápad s tvarem bloku

Na otázku po nápadu na tvar bloku Boris Hrbáň odpovídá: „Nových sídlišť je hodně, ale dvorů je málo. Chtěli jsme vytvořit místo, kde můžou matky v klidu pustit děti ven“. Blok má 3 domy, 107 bytů, 4 nebytovky a školku. Vnitřní strana je chráněná, z vnější strany je přízemí zvýšené terasami. Je zde několik společných prostor, například velká kolárna. Vprostřed vnitrobloku stojí společenská Klubovna, kde „Lidé mohou dělat cokoliv“. 98% vlastníků bytů zde skutečně bydlí, 30 – 40 % obyvatel tvoří rodiny s dětmi.

Vzrostlé stromy, jezírko a pěstování

Část dvora je tvořena střechou podzemních garáží, část je na rostlém terénu s původními vzrostlými stromy. Štěstím kolektivu Imagine bylo, že na pozemku rostly osmdesátileté duby. Autoři vzali jeho podobu jako výzvu a pracovali s původním terénem. V jednom místě byla výrazná prohlubeň, kterou částečně zachovali. Vznikla tak přirozená divočina, která se chlubí nejdelší skluzavkou v Petržalce. Z druhé části prohlubně vzniklo jezírko. Pro radost z vlastního zahradničení vybavili vnitroblok bylinkovými boxy – truhlíky. Celkem jich je letos pětadvacet, každý zájemce přispívá částkou třicet Euro ročně do společného rozpočtu. Waldorfská školka obývá jeden z nebytových prostor s vlastní předzahrádkou. MŠ má nastavená pravidla pro soužití ve vnitrobloku, kdy dopoledne tráví děti čas v okolním lese, odpoledne pak ve vnitrobloku.

Nové podoby společného

Boris a kolegové z Imagine stavějí na své zkušenosti z Německa nebo Kanady. Silnou inspirací je také blízká Vídeň. „I když máte fyzické prostory, není lehké vytvořit komunitu“, proto Imagine uspořádali seznamovací den budoucích obyvatel ještě před dostavěním. Pár lidí je od té chvíle velmi aktivních a chopili se příležitosti tvoři s ostatními. Autoři zkusili ve společné domluvě zajít ještě dál. „Zkoušeli jsme nejmenší dům vybudovat formou kolektivního bydlení. Měli jsme jedenáct účastníků, ale nepodařilo se to. Dojem ze společné domluvy Boris komentuje lakonicky „Bylo to jako kdyby přišli nějací ufoni“.

Jak funguje domluva

Tři domy a jeden dvůr: jak to udělat? Borise a kolegy z Imagine zajímají koncepty udržitelného bydlení a kolektivní modely. Proto se snažili za každou cenu zabránit situaci, kdy si vlastníci řeknou: My už nechceme mít nic společného, chceme plot! A vnitroblok rozdělí.  5% - sociálně nekompaktní lidé. Co je zadarmo, to je zlé. Budou se soudit, i když se jedná třeba jen o 5% rozpočtu. Proto je každé SVJ vázáno i nadřazenou smlouvou, která mimo jiné zavazuje vlastníka radit se při prodeji bytu se zdejší  komunitou. Pro správu Klubovny funguje občanské sdružení. Hájpark má také jednoho člověka - domovníka, který pracuje jako správce areálu na plný úvazek.

Jak reaguje trh

Podle Borise Hrbáně byl investiční efekt kvalitní blokové výstavby ten, že byty se rychleji prodaly. Trh ale není tak sofistikovaný, aby dokázal snadno rozpoznat kvalitu. „Dneska není projekt, který by se neprezentoval alespoň dětským hřištěm. Otázka je, jak to nakonec vypadá a funguje. Zdvihli jsme laťku kvality nových projektů“, uzavírá Hrbáň.

Město Trnava

Hlavní architektka města Bratislavy

Vnútroblok.sk - Komunitní zahrada Vinice

Fakulta architektury STU, Bratislava

Spolupráce na tvorbě programu exkurze: ing. arch. Zora Pauliniová.

Projekt byl podpořen hl. m. Prahou. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.