Zelezna1.jpg

Když se Jana Zedková před téměř třiceti lety přistěhovala, okolí zdaleka takto nevypadalo. Šeď života v pozdní normalizaci přetékala z ulic do dvorů. Právě v té době se paní Jana rozhodla začít dotvářet to, co zůstávalo zdánlivě stejné po staletí. První kroky zájmu o přírodu byly ve znamení pokusu a experimentu. Jana sledovala slunce plujících po zdech, postupně se měnící energii světla od jara do podzimu. Hledala místa s nejvyšším osvitem, nebo naopak stinné kouty.

Zelezna_05.jpg

Jana Zedková má motto: "Podle země volit rostliny, ne podle rostlin zemi". Prý se tak dnes děje v moderním zahradničení, kdy si lidé navymýšlejí podobu rostlin a poté se jim snaží přizpůsobit zemi. Rostliny uhynou, práce je to zbytečná. Stejně tak se do stinného dvora nehodí trávník. Půdopokryvné rostliny jsou prý mnohem lepší a navíc dobře zadržují vodu.

Zelezna_26.jpg

Klíčovou úlohu hraje důsledné kompostování. Vše, co z rostlin opadá, je zrecyklováno zpět na živiny. Velice cenný je bio odpad z domácností. Do zeleného dvora tak není nutné cokoli přinášet nebo z něj odnášet pryč. "Ze začátku jsem něco nosila, ale už to není potřeba", říká zahradnice.

Zelezna_20.jpg

"Nejlepší to bylo po povodních v roce 2002", pokračuje paní Jana. "To byl veliký skok, všechno rychle povyrostlo, voda byla blízko". Při otázce na další plány však zahradnice nápady nepřekypuje, "již do toho moc nezasahuju, nemá to cenu, roste to samo".

Zelezna_06.jpg

Železná

Pár kroků od Staroměstského náměstí ještě zaslechnete zvonění Smrtky na Staroměstském orloji. Ulicí se valí davy turistů korzujících sem tam mezi konzumem a památkami. Každý centimetr láká k obchodování - výlohy, butiky, sklo a pivo v plechu. Přesto, za zdivem staletých domů, najdete pravý opak tohoto pulzujícího času. Oázu ticha a klidu mezi domy s počátky v šestnáctém století. Vítejte ve vnitrobloku Železná.

vnitroblok zelezna

Podle země volit rostliny

První javor zasadila před třiceti lety. Dnes je to strom, jehož koruna začíná přerůstat římsy domů. "A to je dobře, alespoň uvolní místo pro život dalších", říká Jana. V kamenné dlažbě postupně tvořila místa, kde by se mohlo rostlinám dařit. Výhoda  žulových kostek se ukázala vzápětí. Když rostlina potřebuje více místa, uvolní se další řada dlažebních kostek. Z volných kostek se vytvoří okraj či lem. Z dlážděného dvora se stává zahrada bez nutnosti cokoli stavět či bourat.

Zelezna_23.jpg

Dvory a vnitrobloky mívají dostatek místa na stěnách domů. Jednou ze zdejších ovíjivých rostlin je podražec velkolistý. "Chtěla jsem vyrobit něco, po čem by to mohlo růst nahoru. Ale nakonec to dopadlo samo, roste to po starém spuštěném drátu od elektřiny".

Zelezna_15.jpg

Problém je zde s klasickými květinami. "Kytky nešly vůbec, moc to nekvetlo. Chytly se jedině voskovky". Ne vše lze zasadit do země. Dvory ale nabízí místo pro rostliny v květináčích. V Železné můžeme takto vidět hortenzie či rododendrony. Ty lehčí se navíc stěhují na zimu do suterénu, takže lze pěstovat i teplomilné odrůdy.

Zelezna_02.jpg

Poznámka redakce: Za fotografie děkujeme Magistrátu hlavního města Prahy, jehož fotografka se zúčastnila naší exkurze.